mail: dkunes@post.cz
mobil: +420 604 820 537
Portfolio
Polygon
Mycroft Mind
2019 - 2021
Popis: Polygon je softwarový produkt, který jsme vyvíjeli na zakázku pro energetickou skupinu ČEZ. S jeho pomocí lze monitorovat a ovládat tisíce „chytrých“ prvků v elektrické síti. Aplikace umožňuje obsluze aktuálně zjišťovat, jaká zařízení jsou momentálně zapojena do sítě a jak se daří odečítat data z těchto zařízení. Nebo třeba, která zařízení nefungují a proč.
Moje role: Jako jediný UX designer ve společnosti jsem byl v kontaktu s koncovými uživateli. Prováděl jsem uživatelské výzkumy a závěry těchto výzkumů jsem promítal do designu aplikace. Návrh uživatelského rozhraní jsem začínal „na zelené louce“. Navrhoval jsem jednotlivé UI komponenty a během vývoje aplikace jsem vytvářel designový systém, který jsem pak využíval při vývoji dalších aplikací.
Výzva: Největší výzvou v projektu bylo sjednocení protichůdných požadavků. Na jedné straně existoval cílový koncept, dokument podepsaný se zákazníkem, který detailně specifikoval konečnou podobu aplikace. Na druhé straně byly požadavky uživatelů, které nebyly v cílovém konceptu často zohledněny. Třetí silou byly požadavky vývojářů, kteří už měli na základě cílového dokumetu předem vytvořený framework backendu celé aplikace a navrženou strukturu databáze, takže pro ně bylo obtížné vyjít vstříc specifickým uživatelským požadavkům.
Co jsem se naučil: Třeba to, že při používání promyšleného designového systému se celému týmu hodně uvolní ruce a může se zaměřit na skutečné problémy. Taky jsem si na vlastní kůži ověřil, jak složité je, když se při vývoji nezačíná u konkrétních uživatelů a když se funkcionalita celé aplikace vymýšlí od stolu.
C1
Solitea
2018 - 2019
Popis: Jedním z problémů, který jsme při vývoji nového ERP řešili, bylo postupné rozrůstání hlavního menu. S každou novou funkcionalitou přibývaly další záložky, menu se rozšiřovalo a stávalo se pro uživatele nepřehledné. Při testování jsme zjistili, že se uživatelé často v navigační struktuře ztrácejí a těžko hledají konkrétní funkčnosti.
Moje role: Dostal jsem za úkol navrhnout výzkum, který by odhalil, jak nejlépe navigaci uspořádat tak, aby byla v souladu s mentální reprezentací uživatelů. Zvolil jsem metodu třídění kartiček, která je pro takovou úlohu nejvhodnější. Na kartičky jsem nadepsal jednotlivé položky menu a submenu a společně s kolegou jsme nechali uživatele kartičky uspořádat.
Výzva: Při zpracování výsledků jsem si uvědomil zásadní problém: uživatelé neseřadili kartičky tak, jak to odpovídalo jejich mentální reprezentaci. Místo toho je poskládali úplně stejně, jak byli zvyklí u ERP nástroje, který v té době používali. Docházelo tu k přenosu zkušeností.
Spustili jsme tedy výzkum ještě jednou. Tentokrát jsme ovšem změnili postup: na kartičky jsme místo položek menu nadpsali jednotlivé úlohy, které bylo možné pomocí ERP systému udělat, například zpracování účatní uzávěrky nebo zařazení nového vozidla do evidence majetku. Dali jsme uživatelům intrukci, ať kartičky s úlohami uspořádají do logických skupin a teprve pak ať k nim přiřadí původní sadu kartiček s položkami menu.
Závěry druhého výzkumu se hodně lišily od toho předchozího. Díky následnému A/B testování prototypů, vytvořených podle výsledků prvního i druhého testování, jsme došli k závěru, že menu vytvořené na základě výsledků druhého výzkumu je intuitivnější a uživatelé se v něm snáze orientují a úlohy dokáží řešit efektivněji.
Co jsem se naučil: Všude v odborných publikacích se píše, jak důležité je správně nastavit výzkumnou otázku. Já jsem si díky této zkušenosti uvědomil, že kromě toho je potřeba dobře promyslet, jaký postup použít, abych dostal správnou odpověď.
Weather Information Service
Honeywell
2013 - 2016
Popis: Weather Information Service (v současnosti Weather Onboard) je aplikace pro piloty dopravních letadel, která na tabletu zobrazuje aktuální počasí, jeho trendy a předovědi. Umožňuje uživatelům činit rozhodnutí na základě spolehlivých podkladů o počasí a jeho vývoji.
Moje role: Na začátku jsem se podílel na vývoji pozemní části aplikace. Ta byla určena pro stolní počítače a umožňovala dispečerům aerolinek sledovat počasí a případně poslat pilotům za letu upozornění na možná rizika na plánované trase. Po nějaké době se vývoj desktopové aplikace pozastavil a já jsem začal pracovat na jiných projektech. Když byla aplikace pro piloty hotová, byl jsem jako nečlen týmu pověřen, abych vedl evaluaci produktu. Cílem evaluace bylo prokázat regulatornímu orgánu, Evropské agentuře pro bezpečnost v letectví (EASA), že aplikace nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost leteckého provozu.
Výzva: Tehdy neexistovaly žádné ověřené postupy, jak evaluaci provádět. (Mimochodem, později jsem tyto postupy pomáhal navrhovat v rámci pracovní skupiny EUROCAE WG-106.) Jediné, čeho jsem se při návrhu evaluace mohl držet, byl dokument AMC 20-25 popisující základní principy vývoje softwarových aplikací v letectví. Tento dokument byl ovšem psaný spíše obecně bez jakýchkoliv měřitelných kritérií nebo požadavků. Proto jsem musel navrhnout celý soubor metrik, jak tyto požadavky ověřit. Evaluace měla podobu simulovaného letu, při kterém piloti museli plnit různé úlohy a používat přitom naši aplikaci. Na základě dobrých výsledků jsme pak od regulatorních komisařů získali certifikát opravňující piloty používat aplikaci za letu. A zhruba o rok později začala aplikaci ve svých letadlech používat společnost Airbus.
Co jsem se naučil: Příprava, realizace a reportování celé evaluace mi zabraly 6 měsíců a můžu říci, že jsem se celou tu dobu neustále učil nové věci. Především jsem musel komunikovat a spolupracovat s mnoha lidmi, ať už to byli technik a programátor zajišťující simulaci, vývojový tým, zahraniční letecké společnosti, piloti letadel nebo bezpečnostní komisaři. Také jsem si osvojil nové výzkumné postupy, musel jsem se naučit spoustu technických dovedností a znalostí. Jsem přesvědčen, že tato zkušenost byla pro můj další profesní vývoj nejzásadnější.
Kontakt