Práce psychologa s fotbalovým klubem
Znojemský klub hraje v současnosti v Moravskoslezské fotbalové lize, což je třetí nejvyšší fotbalová soutěž v ČR. Tým je složen z profesionálních hráčů. Zajímavostí je, že ani jeden z fotbalistů není Čech, celý klub sestává z cizinců. Převládají sportovci z portugalsky mluvících zemí, Brazilie a Portugalska. V týmu ale najdete i spoustu hráčů z balkánských zemí, jednoho Itala, Francouze, Venezuelana a také hráče ze Slovenska. Členové týmu se mezi sebou dorozumívají anglicky, ale portugalština nebo srbština zaznívají poměrně často.
Úvodní zhodnocení
Při práci jsem dostal volnou ruku, takže jsem se prvních pár týdnů věnoval zhodnocení současného stavu. Identifikoval jsem deset oblastí, na které jsem se následně zaměřil:
- Komunikace mezi hráči
- Komunikace trenérů s hráči
- Zvládání konfliktů
- Zpětná vazba
- Atmosféra v týmu a skupinová soudržnost
- Vedoucí role a disciplína
- Zvládání stresu a úzkosti
- Sebedůvěra
- Týmové cíle
- Zázemí klubu a vnější faktory
Všichni hráči vyplnili dotazník pokrývající dané oblasti. Kromě toho jsem tým pozoroval v zápasech i při tréninku, diskutoval jsem také s několika fotbalovými činovníky jak z klubu, tak i mimo něj. Obzvláště přínosné bylo sledovat zápas, ve kterém znojemské mužstvo prohrálo. Právě při něm jsem se toho o dynamice týmu dozvěděl asi nejvíc. Nakonec jsem si promluvil s každým hráčem zvlášť, abych výsledkům lépe porozuměl.
Výsledky
Během zpracování výsledků se poměrně záhy ukázalo, že hráči netvoří soudržný celek. Byli roztříštění do menších skupinek podle jazykové příslušnosti. Na hřišti nefungovala komunikace, část hráčů se mezi sebou dorozumívala portugalsky, část zase srbsky, jenže zbytek jim nerozuměl a nedokázal správně reagovat, což se pak odráželo ve výsledcích zápasů. Stejně tak docházelo díky roztříštěnosti mužstva k častým konfiktům a také k agresivním reakcím nejen uvnitř týmu, ale i navenek vůči rozhodčím a protihráčům.
Ke zpracování výsledků jsem použil virtuální tabuli Freeform, kde jsem nejprve na jednom místě shrnul výsledky z dotazníků, pozorování a z rozhovorů. Identifikoval jsem problematické oblasti a navrhl jsem postupy a techniky, jak situaci v těchto oblastech zlepšit. Nakonec jsem si vytvořil časový harmonogram; plán, jak s týmem při práci postupovat a na co se v kterých fázích zaměřit.
Plán psychologické práce
V každém kroku jsem úzce spolupracoval s trenéry, vysvětloval jim svůj postup a synchronizoval práci s probíhajícím rozvrhem tréninků a zápasů. Prvním krokem bylo rozvolnit vazby v jazykových podskupinách a začít fungovat jako jeden tým. K tomu jsem využil psychologické hry, kdy jsem záměrně vybíral do soupeřících skupin hráče tak, abych rozbil stávající podskupiny. Kromě toho jsem pomocí diskuzí ve dvojicích podpořil navázání kvalitnějších vztahů mezi hráči.
Jakmile začali členové mužstva více interagovat napříč skupinami, zaměřil jsem se na komunikaci. Přiměl jsem hráče, aby si osvojili psychologické strategie, jak rozdávat a přijímat zpětnou vazbu. Učil jsem je sdělovat si negativní zprávy tak, aby svůj protějšek nezranili, ale naopak aby jej podpořili ke zlepšení. Většinou zábavnou formou psychologických her a cvičení, ale samozřejmě i pomocí vysvětlování a objasňování některých psychologických zákonnitostí.
Kromě toho jsem se cíleně zaměřil na konkrétní hráče a pomáhal jim v individuálním růstu. S některými jsme se vrhli na posílení psychické odolnosti a budování sebedůvěry. S většinou jsme ovšem řešili zvládání emocí a zklidnění před zápasem, v jeho průběhu nebo po zápase. A v neposlední řadě jsem výukovou formou pomáhal hráčům s mentální přípravou na zápas.
Změna
Když jsem před dvěma měsíci ke klubu jako psycholog nastupoval, měli za sebou znojemští fotbalisté čtyři remízy a dvě prohry. Od té doby prohráli hráči pouze jednou, jedenkrát remízovali a šest zápasů vyhráli. V tabulce ligy se posunuli o osm míst vzhůru na celkové páté místo, a jen šest bodů je v této chvíli dělí od čela tabulky. Samozřejmě si nechci přisvojovat zásluhu za výkony jednotlivých hráčů a trenérů. Ale je očividné, že se z hráčů stal tým, dokáží mezi sebou efektivně komunikovat a zvládají situace, které jim předtím dělaly potíže.
A co bude dál? Do zimní přestávky zbývají už jen tři týdny, tři zápasy. Potom budou mít hráči zasloužené volno. Na jaře se hodlám víc zaměřit na jednotlivé členy týmu: chci je učit pozitivní sebeinstruktáž, metody k rozpoznání a zpracování emocí předtím, než dosáhnou úrovně afektu. Práce nás čeká ještě spousta. Ale moc mě těší, že už teď jsou její výsledky vidět!
👉 Chcete své sportování posunout o úroveň výš? Zkuste to se sportovním psychologem.
